Zdraví a nemoci zubů a ústní dutiny

Ústa nejsou uzavřený systém. Bakterie z nich se dostávají do krevního oběhu při každém čištění zubů a při každém zákroku u zubaře — u zdravého člověka je imunita bez potíží zlikviduje. U dlouhodobě zaníceného parodontu je ale zátěž trvalá a organismus s ní bojuje neustále.

Tahle stránka je rozcestník. Shrnuje, co spolu v ústech souvisí, jak jednotlivá onemocnění navazují jedno na druhé a kde najdete podrobnosti.

Doplněk každodenní hygieny: zubní pasty s mastichou a ústní voda s mastichou.

Klíčové poznatky

• Většina onemocnění v ústech začíná u jedné věci: zubního plaku.
• Plak vede dvěma směry — ke kazu (kyseliny odvápňují sklovinu) a k onemocnění dásní (zánětlivá reakce tkáně).
• Zánět dásní je vratný. Parodontitida, která z něj vzniká, už ne.
• Kartáček pokryje jen asi tři pětiny povrchu zubů — bez mezizubních pomůcek zůstává zbytek nevyčištěný.
• Nemoci v ústech dlouho nebolí. Preventivní prohlídka je zachytí dřív než příznaky.
• Stav parodontu souvisí s celkovým zdravím, nejvýrazněji s kompenzací cukrovky.

Jak spolu onemocnění souvisejí

Východiskem je vždy zubní plak — bakteriální film, který se na zubech tvoří nepřetržitě, i když nic nejíte. Od něj se odvíjejí dvě různé cesty.

Cesta první: zubní kaz

Bakterie v plaku zpracovávají cukry a produkují kyseliny. Ty odvápňují sklovinu. Pokud se kyselé nálože opakují dřív, než ji sliny stihnou zpevnit zpět, vzniká kaz — nejprve jako vratná bílá skvrna, pak jako dutina, kterou už zacelit nelze.

Cesta druhá: onemocnění dásní

Plak na hranici zubu a dásně vyvolá zánětlivou reakci. Vzniká zánět dásní, který se projeví krvácením při čištění. V této fázi je stav plně vratný.

Není-li plak odstraněn, zánět postupuje do hloubky. Vzniká parodontální chobot, začne ubývat kost a onemocnění přechází v parodontitidu. Ztráta kosti je trvalá — léčba postup zastaví, ale defekt nenahradí.

Co se přidává souběžně

Bakterie z plaku a z povlaku na jazyku produkují těkavé sirné sloučeniny, které způsobují zápach z úst. Naruší-li se rovnováha v ústech, například po antibiotikách nebo u inhalačních kortikoidů, může se přidat kvasinková infekce.

Přehled témat

Souvislost s celkovým zdravím

Vztah mezi ústy a zbytkem organismu je doložený, ale je potřeba být přesný: u většiny těchto souvislostí jde o prokázanou spojitost, ne o jednoznačně prokázanou příčinu.

Cukrovka

Nejlépe doložený vztah a funguje oběma směry. Špatně kompenzovaná cukrovka zhoršuje průběh parodontitidy a naopak léčba parodontitidy měřitelně zlepšuje kompenzaci cukrovky.

Srdce a cévy

Lidé s parodontitidou mají vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Zda jde o přímý vliv chronického zánětu, nebo o sdílené rizikové faktory jako kouření a cukrovka, není dosud uzavřeno.

Infekční endokarditida

Vzácná, ale závažná. U lidí s umělou chlopní nebo po prodělané endokarditidě se před některými zákroky podávají preventivně antibiotika. Riziko posuzuje lékař.

Těhotenství

Parodontitida bývá spojována s předčasným porodem a nízkou porodní hmotností. Hormonální změny navíc zesilují reakci dásní na plak, takže se v těhotenství vyplatí péči zvýšit.

Dýchací cesty

U seniorů a ležících pacientů může vdechnutí ústních bakterií přispět ke vzniku zápalu plic. Ústní hygiena je proto v ošetřovatelské péči standardem.

Devět bodů, které rozhodují

1. Čistěte zuby dvakrát denně, dvě minuty. Měkký kartáček, systematicky, se zaměřením na hranici s dásní.
2. Čistěte mezizubní prostory jednou denně. Nejpřehlíženější krok a zároveň ten, který nejvíc chybí.
3. Nezapomínejte na jazyk. Škrabkou nebo zadní stranou kartáčku, odzadu dopředu.
4. Snižte frekvenci sladkého. Rozhoduje, jak často, ne kolik. Mezi jídly pijte vodu.
5. Nevyplachujte hned po čištění. Stačí přebytek pasty vyplivnout.
6. Pijte dostatek vody. Sliny jsou přirozená obrana proti kazu i zápachu.
7. Nekuřte. Nejsilnější ovlivnitelný rizikový faktor pro parodontitidu a navíc maskuje krvácení dásní.
8. Choďte na preventivní prohlídku dvakrát ročně a na dentální hygienu jednou až dvakrát ročně.
9. Neignorujte krvácení dásní. Ve fázi zánětu dásní je stav ještě plně vratný.

Časté dotazy

Jak spolu souvisí zubní plak, kaz a onemocnění dásní?

Východiskem je vždy zubní plak. Bakterie v něm vytvářejí kyseliny, které odvápňují sklovinu — tak vzniká kaz. Zároveň dráždí dáseň a vyvolávají zánět, který může přejít v parodontitidu. Odstranění plaku je proto společná prevence obojího.

Jak často chodit na preventivní prohlídku?

Dvakrát ročně, na dentální hygienu jednou až dvakrát ročně. U pacientů léčených pro parodontitidu bývá interval udržovací péče tři až šest měsíců podle stavu.

Stačí čistit zuby dvakrát denně?

Nestačí. Kartáček pokryje asi tři pětiny povrchu zubů, zbytek zvládne jen mezizubní kartáček nebo nit. Právě v mezizubí vzniká nejvíc kazů a zánětů dásní.

Souvisí zdraví zubů s celkovým zdravím?

Nejlépe doložený je obousměrný vztah s cukrovkou — špatná kompenzace zhoršuje parodontitidu a její léčba naopak kompenzaci zlepšuje. Popsaná je také souvislost s kardiovaskulárními onemocněními, komplikacemi v těhotenství a u seniorů se zápalem plic. U většiny z nich jde o prokázanou spojitost, ne jednoznačně prokázanou příčinu.

Co je nejdůležitější pro zdravé zuby?

Pravidelnost a technika, ne intenzita. Dvakrát denně dvě minuty měkkým kartáčkem se zaměřením na hranici s dásní, jednou denně mezizubní prostory, omezená frekvence sladkého a preventivní prohlídky dvakrát ročně.

Související články

• Zubní plak
• Zubní kaz
• Zánět dásní (gingivitida)
• Parodontitida (paradentóza)
• Zápach z úst (halitóza)
• Bílý povlak na jazyku
• Orální kandidóza (moučnivka)

Upozornění: Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních obtížích se obraťte na svého lékaře.