SIBO: syndrom bakteriálního přerůstání

SIBO (přerůstání bakterií v tenkém střevě, z anglického small intestinal bacterial overgrowth) je zdravotní stav, kdy se v tenkém střevě přemnoží bakterie, které by se za normálních okolností nacházely hlavně v tlustém střevě. Přemnožení může způsobit nadýmání, průjem nebo zácpu.

Klíčové poznatky

• SIBO souvisí se syndromem dráždivého tračníku — lidé s IBS mají SIBO častěji, ale ne každý s IBS má pozitivní test.
• Hlavní příčinou je zpravidla zpomalená pohyblivost (motilita) střev, dysbióza nebo nízká žaludeční kyselina.
• Diagnostikuje se dechovým testem s laktulózou nebo glukózou, případně endoskopií se vzorkem tkáně.
• Základem léčby jsou antibiotika, role probiotik je podle výzkumu nejednoznačná — u někoho mohou pomoci, u jiného přerůstání zhoršit.
• Recidiva po léčbě je častá, proto je důležité řešit i příčinu, ne jen aktuální přemnožení.

Obsah článku:

1. Příznaky SIBO
2. Příčiny a rizikové faktory
3. Diagnóza
4. Léčba
5. Dieta při SIBO
6. Komplikace
7. Prevence
8. Kdy jít k lékaři
9. Časté dotazy

Co je SIBO a jaké má příznaky

Většina střevního mikrobiomu se běžně nachází v tlustém střevě, tenké střevo obsahuje bakterií mnohem méně. Pokud se ale bakterie z tlustého střeva přemnoží a dostanou i do tenkého střeva, to jejich množství nezvládá — a vznikají příznaky SIBO. Ty se liší podle závažnosti přemnožení i podle případných dalších onemocnění. Mezi nejčastější patří:

• nadýmání
• průjem
• zácpa
• nevysvětlený nedostatek vitamínů, zejména B12

Příznaky napovídají i to, jaký typ bakterií se přemnožil — bakterie produkující vodík bývají spojené spíš s průjmem, druhy produkující metan spíš se zácpou.

Příčiny a rizikové faktory

Přesnou příčinu SIBO je často těžké určit. Mezi faktory, které k jejímu vzniku přispívají, patří:

• nízká pohyblivost střev — zpomalený transport potravy umožňuje kvašení a hromadění bakterií v tenkém střevě
• dysbióza — nerovnováha střevního mikrobiomu s převahou méně prospěšných druhů; lidé s IBS mají podle studií často méně rozmanitý mikrobiom a víc bakterií produkujících metan, což zpomaluje motilitu
• hypochlorhydrie — nízká hladina žaludeční kyseliny, díky které mohou bakterie přežít dál v trávicím traktu; možnou souvislost s užíváním inhibitorů protonové pumpy naznačují některé studie, přesvědčivě ji ale nepotvrzují
• strukturální odlišnosti trávicího traktu
• nadměrná konzumace alkoholu — může poškodit mikrobiom i střevní stěnu a vyvolat zánět

Kdo je vůči SIBO náchylnější

Vyšší riziko SIBO mají lidé s některým ze základních onemocnění:

• hypotyreóza
• cukrovka
• Parkinsonova choroba
• syndrom krátkého střeva
• amyloidóza
• systémová sklerodermie
• chronické selhání ledvin

Častěji se SIBO vyskytuje i u starších dospělých (pravděpodobně kvůli pomalejší motilitě) a u žen, důvod není jasný. Menší studie z roku 2017 zaznamenala u lidí s obezitou až jedenáctinásobně vyšší pravděpodobnost SIBO oproti lidem bez obezity — přesný důvod ale zatím není objasněný.

Diagnóza SIBO

Lékař vychází z příznaků a anamnézy, prohmatáním břicha může zjistit známky nadměrné tvorby plynů. Při podezření na SIBO doporučí další vyšetření.

Dechový test

Dechový test s laktulózou (případně s glukózou) měří koncentraci vodíku a metanu ve vydechovaném vzduchu. Před testem se 24 hodin nejí, poté se vypije sladký roztok s laktulózou — cukrem, který dokážou rozkládat jen střevní bakterie. Plyny, které při tom vznikají, se dostávají do krve a plic, kde je test zaznamená.

Endoskopie

Jde o invazivnější, ale nejpřesnější metodu. Endoskop zavedený ústy až do dvanáctníku umožní odebrat vzorek tkáně nebo tekutiny k laboratorní analýze bakterií. Pro tento typ testu ani pro dechový test navíc neexistuje všeobecně uznávaná hranice pro pozitivní výsledek — hraniční nálezy proto bývá těžké interpretovat.

Další testy

Protože dostupné testy nejsou vždy jednoznačné, lékař může doplnit i:

• krevní testy na markery autoimunity nebo zánětu
• test pohyblivosti střev (motility) k odhalení strukturálních problémů
• test střevní propustnosti

Léčba SIBO

Přemnožení bakterií v tenkém střevě může mít více souběžných příčin, takže léčba nebývá jednoduchá. Používají se antibiotika, u vybraných pacientů transplantace fekální mikrobioty a úprava stravy.

Antibiotika

Jsou hlavní metodou léčby — lékař zvolí jeden typ antibiotik nebo jejich kombinaci. Míra recidivy je poměrně vysoká, proto je vedle antibiotik důležité řešit i příčinu SIBO: podle konkrétního případu může jít o léky na urychlení motility, vysazení IPP (jen po konzultaci s lékařem) nebo léčbu přidruženého onemocnění.

Probiotika a transplantace fekální mikrobioty

Role probiotik v léčbě SIBO je nejednoznačná. Některé studie zaznamenaly zlepšení motility a nižší obsah vodíku v dechu, jiné naopak popisují, že probiotika mohou přerůstání vyvolat nebo zhoršit — zejména u lidí s nízkou motilitou. Výsledky se u jednotlivých lidí liší.

Transplantace fekální mikrobioty (přenos střevní flóry dárce) je poměrně nová metoda a výzkum jejího účinku na SIBO přináší smíšené výsledky.

Dieta při SIBO

Dieta SIBO nevyléčí, ale může zmírnit příznaky. Co konkrétně pomůže, se liší člověk od člověka; často doporučovanou volbou je dieta s nízkým obsahem FODMAP.

Co je FODMAP dieta

Nízká FODMAP dieta omezuje fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly — látky, které lidské tělo nedokáže rozložit a které tak slouží jako potrava pro bakterie. Omezení potravin s vysokým obsahem FODMAP může zmírnit plynatost, nadýmání, zácpu i průjem. Záleží nejen na tom, jaké potraviny, ale i v jakém množství — protože je dieta poměrně náročná na zavedení, je vhodné ji řešit s nutričním terapeutem, který zajistí dostatečný přísun všech živin.

Komplikace

Pokud SIBO není dobře pod kontrolou, výrazný průjem nebo zácpa mohou vést k:

• dehydrataci
• nutričním nedostatkům
• neúmyslnému úbytku hmotnosti

Tyto komplikace se pak mohou promítnout do energie, hormonální rovnováhy i duševní pohody — dlouhotrvající SIBO bývá spojeno se stresem, úzkostí a horší náladou.

Prevence

1. Pestrá a výživná strava — rozmanitá strava s dostatkem ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků podporuje rozmanitost střevní flóry.
2. Nekouřit — nikotin může měnit složení střevní flóry.
3. Prokinetika — u lidí se zvýšeným rizikem (například při užívání IPP) mohou snížit pravděpodobnost SIBO; studie z roku 2018 zaznamenala nižší výskyt SIBO u lidí, kteří kombinovali prokinetika s IPP, oproti těm, kdo užívali jen IPP.
4. Léčba hypochlorhydrie — pokud je nízká žaludeční kyselina prokázaná, její řešení může riziko SIBO snížit, důkazy ale zatím nejsou jednoznačné.
5. Léčba přidružených onemocnění, například hypotyreózy nebo cukrovky.

Časté dotazy

Je SIBO totéž jako syndrom dráždivého tračníku?

Ne, ale souvisí spolu. Lidé s IBS mají SIBO častěji než ostatní populace, zdaleka ale ne každý s IBS má na SIBO pozitivní test.

Vyléčí SIBO dieta samotná?

Ne. Dieta (například nízká FODMAP) může zmírnit příznaky, ale samotné přemnožení bakterií neodstraní. K léčbě jsou obvykle potřeba antibiotika a řešení příčiny.

Vrátí se SIBO po léčbě antibiotiky?

Recidiva je poměrně častá, zejména pokud se neřeší základní příčina — nízká motilita, dysbióza nebo jiné přidružené onemocnění.

Pomůžou na SIBO probiotika?

Není to jisté. Některé studie ukázaly zlepšení, jiné naopak popisují, že probiotika mohou přerůstání zhoršit. Užívání probiotik je vhodné konzultovat s lékařem.

Mohlo by Vás zajímat

• Syndrom dráždivého tračníku
• Low FODMAP dieta
• Zdravá střeva a celkové zdraví
• Je normální, že průjem trvá týden?

Zdroj: Pixabay

Upozornění: Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních obtížích se obraťte na svého lékaře.